Tipy pro efektivní komunikaci a důvody, proč nekomunikujeme

Tipy pro efektivní komunikaci a důvody, proč nekomunikujeme

PROČ SKUTEČNĚ NEKOMUNIKUJEME?🍀

I v komunikaci hraje důležitou roli Strach🎯. Obava🎯. Nejistota🎯. Uzavřenost🎯. Tomuto všemu jistě přecházelo nějaké zranění, zklamání, bolest … a také jsme možná někde viděli, že je „bezpečnější“ vlastně sami sebe nekomunikovat … uzavřít se před ostatními, aby to zase nebolelo (přitom to často vzniká drobným nedorozuměním či nepochopením – nedostatečným vykomunikováním situace) …a přenesením pozornosti na druhé.

👉A tak se stalo, že v komunikaci více než sebe pozorujeme ty druhé ve snaze porozumět jim, přitom jim ve skutečnosti nenasloucháme, a ani my sami nepovíme, jak to skutečně máme, ze strachu (z různých strachů a obav, viz níže) nebo často protože ani nevíme, kdo jsme a co vlastně chceme. Uzavřeli jsme se nejen před světem, ale i sami před sebou.

👉Na emoce je nahlíženo jako na nějakou slabost. Jako na něco, co ani není dospělému člověku hodno zažívat. A když, tak hezky doma a v osobním životě. Nedej bože, když se to dostane na pole pracovní. Dělá se, že to není. Pak se hraje velká profesionalita, a přitom si o tom každý šušká. A tím, že se o tom nekomunikuje nahlas a narovinu, doba šuškání se prodlužuje a je okořeněna tajemstvím, tudíž i nutnou dávkou fantazie všech. Je v tom nejasnost. Proto dnes tak velmi populární termín TRANSPARENTNOST.

👉Ano, EMOCE – Nejrůznější STRACHY A OBAVY, jsou to, čemu nasloucháme více než tomu, co říkají ostatní i nám naše opravdové bytí.

🎯Jaké strachy to jsou?

👉Ukázat sami sebe. Ukázat své pocity, emoce. Strach ukázat to, jak jsme ve skutečnosti zranitelní. Strach, že nebudeme druhé zajímat. Strach, že si druzí budou myslet, že jsme trapní. Strach, že nás zesměšní. Strach, že někdo našich slabin zneužije.  Strach, že je zklameme tím, co řekneme. Strach, že druhým ublížíme.

👉A pak také hodnocení druhých. Ten je takový a makový. S tím rozhodně komunikovat nebudu. Mračí se na mě. Je nečitelný. Nesměje se na mě. Není na mě příjemný, dostatečně familiární. Nebo naopak je až moc profesionální. Komunikuje příliš stroze. Je totálně špatně nebo alespoň nevhodně oblečený. Blbě učesaný. Málo nebo hodně nalíčená. Nesympatický.

👉Jinými slovy o EMOCE a UJIŠŤOVÁNÍ VLASTNÍ HODNOTY tu vůůůůbec nejde. Takže ať už v partnerství, doma nebo v práci. Chceme, aby ten druhý s námi vůbec komunikoval, nebo jen chceme, aby nás ujišťoval o naši pravdě, našich postojích, abychom si stále dokola POTVRZOVALI, ŽE JSME SPRÁVNĚ.

👉A pak je tu ta věc, o kterou často jde, že vlastně MÁME ZÁJEM NĚO VYKOMUNIKOVAT.  Něco vyřešit.

👉Jsou mnohá partnerství, kde při komunikaci, tam, kde se něco řeší – hádka – se nikdy nic nevykomunikuje, štěká na sebe ego s egem. Nastává bouře emocí, hra ukřivděnosti, nevidění hodnoty druhého, uraženost, ješitnost, obviňování a následně pocity viny. Jééé, kam zmizela ta věc, která se měla vykomunikovat.

Takže o EMOCÍCH TO ZASE NENÍ.

👉Nebo v práci v kolektivu. Tam také málokdy dochází k tomu, že ten mě naštval, s ním mluvit nebudu, ikdyž je to kolega, se kterým musím jednat o zakázkách pro klienty. Nebo nesympatická kolegyně, která je ví všechno nejlépe a všem radí. Nebo nějaký bručoun kolega, který se dívá na každého skrz prsty a s každým bojuje a dokazuje, že on to také ví nejlépe.

👉Ano, klíčem mohou býti přednášky, jak správně komunikovat a na určité úrovni to i fungovat krátkodobě bude. Jádro všeho tkví ale v sebehodnotě, přijetí sebe sama, sebelásce. Tím přijetí i všech ostatních a v komunikačních vzorech bez emocí.

Abychom mohli beze strachu komunikovat teď a tady. Nemuseli vymýšlet šachové strategie dopředu. A ani přemýšlet dozadu. Prostě komunikovat hned a až to přijde. Jaká obrovská úspora energie by to byla. Jasnost a lehkost.

Stále se nedělat v komunikaci těmi lepšími, těmi hodnými, správnými?

👉A pak se bojíme se pak i zeptat, protože i otázka může být hloupá, že?

👉Ve skutečnosti bez otázky, není ani vědomí, ani odpověď. A tak vymýšlíme, jak to ten druhý asi má. A tak vymýšlíme a žijeme více příběhů ve fantazii něž ve skutečnosti.

👉Celý život není o emocích a pocitech, ale my je popíráme, čímž uvnitř nás doslova tlučou na povrch, a když je neposloucháme, hle, je tu ono známé potlačované – emoce, způsobují nemoce.

👉A tak, protože jsme uzavření, nekomunikujeme, ani sami se sebou, stali se z nás ovce, které říkají, co nám řekli, že se obvykle říkat má.

👉No. A možná, že je to takhle pohodlnější. Ale skutečně vás to všechny baví?

👉Co když je možné komunikovat jasně, v lehkosti a beze strachu? A dokonce s řešením?

TIPY PRO EFEKTIVNÍ KOÍMUNIKACI🍀

  1. Nebojte se vyjádřit a řekněte, jak to máte, jak to vidíte, co cítíte, a co chcete – popisně – nevyčítavě
  2. Ptejte se a naslouchejte druhé straně – naslouchejte skutečně, co vám druhý říká – co chce, případně, jak se cítí – nenaslouchejte výčitkám a obviňováním
  3. Vnímejte fakta – vše jsou jen informace
  4. Nedělejte si domněnky
  5. Nehodnoťte – nesuďte obsah sdělení (ani vnitřně – jste nezaujatý pozorovatel)
  6. Mluvte a formulujte jasně a konkrétně
  7. Dívejte se z nadhledu – jakoby z pozice pozorovatele
  8. Hledejte řešení – z pozice obě strany to máte nějak „správně“ a takto to opravdu vidíte – přesto, hledejte způsob, jak to vyřešit – aby to fungovalo pro obě strany
  9. Držte se linie a toho, že to chcete vyřešit – nezacházejte jinam

Ráda vás v tomto povedu. Ať už jednotlivě, v páru či ve skupině.

Petra