Děti potřebují hračky, aby si mohly hrát a tím vytvářely svůj vlastní svět. Každý svůj. My bychom asi řekli svoji vlastní realitu. A my dospělí jsme na toto už zapomněli a uvěřili jsme myšlence, že tu existuje pouze jedna realita společná pro všechny. A potřebujeme taky hračky – nástroje k tomu, abychom zpátky uvěřili, že můžeme mít každý tu svoji vlastní.
A ono to smysl i dává.
👇👇👇
🎯Jak jinak by bylo možné, že každý žijeme jinak, byť děláme často věci stejným způsobem jako jiní?
🎯Jak jinak by bylo možné, že na druhé straně zeměkoule lidé žijí jinak? Hmmmmm, to že žijí a smýšlí jinak protinožci už možná připustíš 🙂 Dokonce i to známé: “Jiný kraj, jiný mrav.”
🎯 Tak co je zapotřebí k tomu, aby si uvěřil, že můžeš žít podle své reality? 🙂 Podle toho, jak budeš smýšlet jen a jen ty 🙂
__________
„Cokoliv, co mysl člověka dokáže vymyslet a věřit tomu, to dokáže i dosáhnout.“ Napoleon Hill
__________
A právě tímto nástrojem, jak tvořit každodenní zázraky, je metoda Access Bars. Učí nás přijímání, tomu, jak pustit kontrolu a tím se i otevřít možnostem, které bychom hlavou – myslí – nevymysleli. Zároveň, abychom si sami sobě hlavou těm možnostem nebránili.
Přikládám jeden z každodenních zázraků. 👉Bylo ráno, neměla jsem moc dobrou náladu a řekla jsem si dost. Jak se to zlepší? Jak zase mít fajn tvořivou energii? A narazila jsem na jeden z Access zoomu na téma VOLBA. Poslechla jsem si ho při ranní kávě a šla se převléknout. Náhle jsem se zastavila před zrcadlem. Měla jsem na sobě saténové pyžamko petrolejové barvy se strašně fajn kalhotami se širokými nohavicemi. Stála jsem před tím zrcadlem, dívala se na sebe a říkala si, jak jsou ty kalhoty super, jak se v nich sama sobě líbím, že bych si takové přála i na běžné nošení „na ven“. Tím jsem udělala volbu a zapomněla na ní. Ten stejný den jsem šla s mamkou na oběd. Následně jsem ji vysazovala doma, chtěla odjet. Zastavila mě, že pro mě něco má. Ze skříně vytáhla moje nové kalhoty. Nevěřila jsem, a když jsem se ji zeptala, kde je vzala, řekla, že si je koupila, než jsem se narodila a pak už je nosit nemohla. Okamžitě jsem si je vyzkoušela. A byť je mamka o 6 cm menší, kalhoty mi i délkou sedly jako ulité, protože ona vždy nosila vysoké podpatky. Barva seděla také. Takže jsem ráno vyslala přání – udělala volbu a manifestace byla téměř okamžitá. A největší vtip je, že tam na mě ty kalhoty čekaly 38 let.👉 Takže díky za to, jak Access otevírá v životě nové možnosti. Protože takovéto doručení vesmíru bych opravdu nevymyslela.
Děkuji.
👇👇👇
Pokud chceš také zažívat více každodenních zázraků, přijď na Access Bars kurz a stanou se samozřejmostí.
👇👇👇
Přihlaš se na kurz Access Bars ZDE.
PS: příště se třeba v těch kalhotách ukáži 🙂
Petra